Šíření rádiových vln


1.Značení vrstev ionosféry směrem od povrchu Země je:




2.Sluneční cyklus podílející se zásadně na šíření elmag. vln má periodu:




3.Pásma obvykle vhodná pro dálková spojení v noci jsou zejména:




4.Běžná spojení v pásmu 70 cm jsou obvykle uskutečněna díky:




5.Jak se chová ionosféra při velkém počtu slunečních skvrn?




6.Co ovlivňuje rádiovou komunikaci s výjimkou šíření přízemní vlnou a přímého paprsku:




7.Co se obvykle stane s rádiovou vlnou o kmitočtu nižším než MUF, je-li vyslána do ionosféry:




8.Jaký vliv může mít geomagnetická bouře na šíření rádiových vln:




9.Na intenzitu přijímaného signálu nemá vliv:




10.Maximální použitelný kmitočet pro spoj Praha – Tokyo je 17 MHz. Které z uvedených pásem nabízí nejlepší podmínky pro spojení:




11.Co způsobuje, že KV rozptýlené (scatter) signály zní často zkresleně:




12.Který druh šíření umožňuje příjem signálů ve vzdálenostech větších, než umožňuje přízemní vlna a menších, než umožňuje ionosférické šíření:




13.Jaká je průměrná výška ionosférické vrstvy E:




14.Proč je ionosférická vrstva F2 nejdůležitější z hlediska dálkového šíření:




15.Při šíření ve volném prostoru ve vzdálenostech větších než 10 lambda klesá intenzita elektromagnetického pole (mV/m):




16.Spojení odrazem od Měsíce (EME) se zpravidla uskutečňují:



Copyright © 2008, Smoce.net, OK2UEC